Lou Kuenzler, Sandra Rigby, Andrew Weale : Kouzelná zvířátka na dobrou noc

06.04.2014 14:34

Kouzelná zvířátka na dobrou noc

Krásná kniha na křídovém papíře svými moderními ilustracemi trošku mate. Když se na ně zadíváte, náhle uvidíte, jak jsou jednoduché a jak právě proto probouzejí dětskou fantazii. A navíc příběhy mají podtitul: Příběhy, které přinášejí radost, poučení a porozumění všem živým bytostem. Podělili se o něj tři autoři a poskládání knihy je báječné, čtivé a určitě se k ní budete rádi vracet.

 

 

Sama jsem v ní našla mnoho nového…

Třeba mýty o zvířatech. Hned v úvodu knihy se dozvíme mnohé o historii vztahu lidí a zvířat. Dostáváme se k šamanům, ale také k mýtům a legendám. Kentaura bych znala, ale tohle byla pro mě novinka:

„Ve skotských tradičních vyprávěních se zase objevují selkie. Jsou to bytosti podobné tuleňům, které na sebe dokázaly vzít lidskou podobu, dokonce se i provdaly za lidské smrtelníky a poté se znovu vrátily do moře.“ Autoři také zmiňují Ezopovy bajky a pak se věnují na dvojstranách několika základním konkrétním zvířatům (Kůň, Medvěd a Želva). A těmi se také setkáme na stranách knihy.

Pohádky jsou takové bajky…

Dvacet kouzelných pohádek s sebou nese rysy bajek. Jsou to jednoduché příběhy, ze kterých plyne pro děti nějaké poučení do běžného života. A aby byl celý proces učení ještě účinnější, po pohádce tu je několik otázek, které nabádají k popovídání si s rodiči a ještě probrání příběhu po svém. Dalo by se říci, že je to o návratu k přírodě, děti se učí úctě ke zvířatům a hlavně k jejich duším.

K zvířatům ve volné přírodě, která jsme už pasovali často do rolí obtížných spoluobyvatel nebo lovné zvěře.

Příprava a práce s pohádkami je malým obřadem

Samozřejmě lze tyto příběhy číst jen tak, ale je to věčná škoda. Je to relaxační čas pro děti i rodiče. Je třeba se uvolnit, udělat si hezky a vyhradit si pro toto čtení čas. A osobně jsem také zjistila, že děti při čtení přerušují a chtějí si o příběhu povídat ještě dříve, než dojdeme nakonec. Báječná je struktura textu, která je jednoduchá, jsou tu jednoduché, trefné dialogy a děj není zbytečně protahován nějakou nezajímavou omáčkou. Prostě bajka. Takže vhodné pro pomalé, láskyplné čtení a co já vím: třeba i pro takový přednes jako když jim tu pohádku hlasem zahrajeme…. Je také dobré sledovat reakci dítěte, protože tím zjistíme o jeho vnitřním světě víc, než když bychom ho posadili v kuchyni ke stolu k výslechu…

A tady je malá ukázka z pohádky O klokánkovi, který neuměl skákat:

„Uvolněte se, zavřete oči a představte si, že stojíte uprostřed rozlehlé travnaté pláně. V dálce vidíte zaslesněné kopce. Svítí slunce, je horko a vane lehký větřík. Náš příběh vypráví o malém klokánkovi Šmajdovi, který toužil dělat to, co dělají všichni klokani. Skákání mu ale nešlo zrovna snadno. Poslechněte si, co se mu přihodilo.

Právě svítalo, když Šmajda pomalu vystrčil čumáček z maminčiny kapsy, aby si očichal nový den. Netravalo dlouho a všichni klokani ze stáda byli na nohou, skákali kolem a ukusovali trávu nebo se drbali předními tlapkami. Šmajdův kamarád Ráďa vylezl svojí mamince z kapsy, hopkal za ní a hledal ty nejsladší mladé výhonky. Šmajda se na něho smutně díval. Nedovedl skákat jako ostatní stejně staří klokánci. Dokázal se malinko pohybovat po zemi, ale když se pokusil chodit rychle, všichni se mu smáli. Jakmile skočil, zakopl o svůj ocas nebo přistál na břiše…“

Jenže potom přišel požár.

„Mami, postav mě na zem. Musím skákat sám,“ zavolal a vylezl z kapsy.

„Šmajdo, vlez si zpátky,“ křikla maminka.

Ale on věděl, že to dokáže. Musel si věřit. Vůbec o tom nepřemýšlel a nechal své nohy, ať se pohybují úplně přirozeně. Zjistil, že jakmile se uvolní, jsou nohy jako velké pružiny, které ho vymrští do vzduchu a přenesou přes pláň. Spolu s maminkou se brzy dostali k jezeru….“

A ještě přidám ukázku z Kouzelných poselství, která jsou za pohádkou a mají motivovat děti a rodiče ke společnému vyprávění:

„Pamatuj, že každý se učí jiným tempem. Co zvládne jeden, nemusí se druhému dařit stejně rychle.

Někdy může být i ten nejobtížnější úkol najednou snadný, když se uvolníš a přestaneš si lámat hlavu nad tím, jak se má udělat správně.“

A tady je prostor třeba k tomu si s dětmi zavzpomínat, kdy jsme se cítili jako ten klokánek a jak to nakonec dopadlo.

Ještě nakonec: na konci knihy je několik cílených meditací pro děti. Jsou báječné!!!

 

Recenze na knihu Lou Kuenzler, Sandra Rigby, Andrew Weale  : Kouzelná zvířátka na dobrou noc, Praha, Synergie Publishing SE, 2013.


    www.synergiepublishing.com

 

© Renata Petříčková, www.petrickova.cz , 6. 4. 2014, KnihOko.cz