Vychází další Blboun!

14.10.2015 13:47

Ne, že by jich okolo nás nebylo třeba málo, ale tenhle Blboun je věru sympaťák. Další knížka s Blbouní tématikou je zase o cestování do říše pohádek a jako bonus ještě o napínavé cestě na ostrov Mauricius. Vtipná a trošku ujetá výprava do říše pohádek, kde známé postavičky řeší celkem obyčejné všednodenní problémy. Třeba chudák Růženka řeší nadbytek brouků na svém zámku, chytrá Horákyně zase má plnou hlavu své spolubydlící houby, jež si něco vzala do hlavy, loupežník je taky všechno, jen nikoliv odvážný chlapík, jak tři uličničtí mrazíci udělali průšvih a zavařili, či spíše zmrzli, situaci šnekovi a hlavně, v této knize náš Blboun nejapný konečně spatří svou Blbounku, Blběnku, prostě lásku nebeskou.

 

A asi neuhodnete v jaké pohádce se nám tato Blběnka neustále toulá, ovšem, my ji známe pod jiným jménem. A pak se nám čas s časem sejde a nastane čas i pro řekněme bonusové dobrodružství – Jeníček, Mařenka, Blboun a svérázná, částečně i pernatá parta námořníků se vydávají na dalekou cestu na ostrov Mauricius pro vzácné byliny. Cesta díky nevraživosti oněch pernatců nebude zrovna procházkou růžovou zahradou a věřte, že i na Mauriciu to bude jeden průšvih za druhým. Ale nakonec všechno dobře dopadne a na konci knihy se zase všichni budou mít možnost uložit se k hebkému spánku ve svých vlastních postýlkách. Stejně jako děti, které si můžou o Blbounovi číst. Nebo ho poslouchat od svých rodičů anebo, knížka vychází také v audiopodobě, které dodal svou osobitost Jiří Lábus.

Ukázka:

„Blboun nejapný právě četl jakousi knihu. Byla to tlustá kniha a jmenovala se nějak jako Domácí lékař pro ptáky či tak nějak podobně. Blboun se drbal v několika skromných pírkách na hlavě, smutně žvýkal chleba a každou chvíli vzdychl. Právě sklidil meruňky v prvním skleníku, ve druhém se snažil o modré jahody, ale moc mu to nešlo, pokaždé zmrzly a chutnaly jako kostka ledu. Jinak toho ve skleníku neměl moc na práci. Vypleto a zalito bylo a čekalo se jen na broskvové hrušky, které si poručila královna z království za Devátým mořem, ale ty teprve budou dozrávat. Blboun střádal požadavky na to nejpodivnější pohádkové ovoce a staral se o skleník. Když Jeníček s Mařenkou došli na místo, seděl právě ve své skleníkové světničce, četl tu strašlivě tlustou knihu a strašlivě se mu kabonilo čelo. Najednou vyskočil, až mu z toho leknutí vypadla dvě pírka z hlavy a knížka s plácnutím přistála na zemi, kde beznadějně k podlaze přilepila nedojedený krajíc chleba. Na dveře totiž někdo zaklepal takovou silou, až skleníková okna zařinčela.

„Ať ty dveře nerozbiješ, Jeníčku!“ zděsila se Mařenka, když už notně utrmácený Jeníček zaklepal na Blbounovo obydlí. Ten se vzpamatoval z leknutí, pohlédl smutně na spadlá pírka, přičísnul si řídnoucí pernatý porost a rozklepaně došel ke dveřím. Kdo to jen může být? Královna pro ty hrušky má přijít až za měsíc a půl, sotva ty ubohé stromy narouboval.

„Uf… He?“ řekl roztržitě místo pozdravu, když otevřel dveře. Pak zajásal! Nemohl uvěřit tomu, že vidí opět své staré přátele. Konečně ho někdo potěší v jeho smutku a možná pomůže vyřešit i některá jeho trápení.

„Jsem nějaký nešťastný,“ vzdychl a odkopl Domácího lékaře pod postel, aby si náhodou někdo nevšiml, že v ní pořád něco hledá. Poslední noci totiž strávil v šíleném strachu, že co nevidět vyhyne.

„ A jakpak to?“ zajímal se Jeníček.

Blboun nakonec přece jen pokynul svým křídlem ke knize na podlaze.

„Vypadá to, že vyhynu,“ povzdechl si smutně, „jsem asi jediný exemplář na světě a navíc ještě v pohádkovém světě. Všude jinde jsem už vyhynul.“

Blboum umlkl a přemýšlel, zda má být na své prvenství pyšný.

„To určitě půjde nějak vyřešit...“ zapřemýšlel Jeníček.

„A jak asi?“ pokrčil bezradně křídly Blboun.

Mařenka se ozvala: „No prostě si najdeš nějakou pohlednou blbounku, stejně nejapnou jako ty. A vysedíte spolu malé blbečky.“

„Blbounky!“ šťouchl do Mařenky Jeníček, „ne blbečky.“

„…malé blbounky vysedíte,“ pravila omluvně Mařenka.

Blboun si nenápadně setřel slzičku, protože představa vysezení potomků, ať už by se jim říkalo jakkoliv, ho mile roztesknila.

 

„Jenže já vůbec nevím, jestli tady v pohádkách ještě nějaká nejapná krasavice je?“

 

No, a co myslíte? Je nebo není?

Snad jen prozradím, že samozřejmě nám nějaká ta Blběnka do cesty přijde, a vlastně těch blbounů nejapných potkáme v závěru knihy ještě víc. Tak, jak to v pohádkách bývá, tady se fantazii meze nekladou.

Knihu napsali Renata Petříčková a Michal Vaněček a vydalo nakladatelství Fragment, 2015,